Žiju :) jen jsem teď pěkně nervózní, protože řeším nějaké trable v ČR. A abych byla zcela upřímná, když si vzpomenu na ČR, tak jsem z toho trochu nervózní. Je až neuvěřitelné, jak mi to tu utíká, sice jsem celé dny zavřená v práci, ale nevěřila bych, že se i přesto můžu někde cítit takhle dobře a v klidu! Je pravda, že to je dovolenková oblast, takže lidé tu jsou hodně vyklidnění a příjemně naladění. A to, že tu denně svítí sluníčko je taky super!
Vůbec mi nepřijde, že jsem tisíce kilometrů od domova. A ani jednou jsem neměla pocit potřeby se vrátit domů. Vím, že zůstat tu nechci, není na to ještě ten správný čas, ale taky vím, že si chci najít práci pro mezinárodní společnost, kde je komunikačním jazykem angličtina. Mluvit anglicky mě neskutečně baví, hodně mi to pomohl, ačkoli občas tu působím trochu hloupoučce, ono rozumět tomu jejich vrčení není úplně nejsnazší :)) A jsem dokonce ve fázi, že si v hlavě počítám anglicky :-D obvzlášť dollary, když se vrátím domů z HRC.
Myslím, že v USA nejsem rozhodně naposled, asi tak bych to shrnula :) Moje myšlenky jsou teď zmatené, musím si nějak ujasnit, co očekávám od budoucnosti. Možná na mě dopadá pocit deziluze. Ale mám ještě (čti už jen) pár týdnů na to přijít tomu na kloub!
Teď by to nejlépe vystihovala fráze - leave me alone!!!
Posílám pusy všem mým nejdražším.
A až bude čas zase dám o sobě vědět
Žádné komentáře:
Okomentovat