pondělí 19. listopadu 2012

UPDATE

Probírám se fotkami z úžasného léta a rozhodla jsem se, že tomuto blogu není ještě konec. Do Vánoc již bohužel nebude čas, ale mám volný celý leden, tak se máte rodinko ještě na co těšit :)

Vaše studentka

Lenďa

pátek 5. října 2012

Americký fotbal


Back to reality

Ještě, že na hodiny můžeme mít své nabité notebooky s přístupem na internet!!! Jinak by se to asi nedalo vydržet.

Už je to měsíc! Co jsem opustila KW :( a týden, co jsem zpátky v ČR... No a stále jsem si nezvykla... Beru to krůček po krůčku, ale nestíhám.... "Nestíhám" by mohlo být mým jménem, tohle slovo je pro mě víc než typické. Myslela jsem, že to bylo kvůli přípravám na Ameriku nebo Amerikou... Bohužel ne!

Alespoň mám na hodinách čas psát příspěvky na své blogy :-D škoda, že se mi chce spát. Ještě jsem si totiž na to časové pásmo nezvykla..

čtvrtek 27. září 2012

Home sweet home!

1717 views!! Děkuji...

Sice se již nacházím doma, ale čas na sepisování zážítků si doufám stále najdu... Děkuji všem za přízeň!

Vidíme se

Lenka

neděle 23. září 2012

6. - 9. září

6. září jsme s Richiem proflákali na pláži a já jsem šla brzo spát... Richie druhý den ráno odfrčel do NYC a vystřídali ho Háňa moje milovaná KW kamarádka, Kuba (budoucí spoluobyvatel kolejí), Zuzka (která přifrčela jen na dovču). Načež jsme 8. září opět proleželi na pláži (což absolutně všem vyhovovalo) a večer jsme se vyfikli a namířili si to do místních podniků.

Nejprve jsme se vydali do vyhlášeného klubu LIV, který se nachází v luxusním hotel Fontainbleu. Už z dálky nám to bylo podezřelé, když na párty přijížděli luxusní auta a před hotelem je vyhlíželi řidiči, kteří je odváželi zaparkovat. Všichni přítomní byli luxusně oblečeni. Atmosféra přímo filmová. Od toho se ovšem také odvíjelo vstupné... 60 USD na osobu... Rychle jsme si to rozmysleli, naskočili do taxíku a nechali se odvést na South beach, do všech klubů se stáli pěkně fronty a vstupné začínalo na 10 USD, přesto všechno se nám podařilo vymést dva kluby, abychom skončili na střeše hotelu, kde rovněž byla párty. A to byl pecka přátelé... Skvělá hudba, mladí lidé a výhled na celé Miami, k nezaplacení. Zuzka za to bohužel později téhož dne zaplatila svým novým drahým HTC telefonem.

Zpátky na střechu. Uživala jsem si ten výhled a ten luxus. Na toaletách stála paní, která měla připraveny různé žvýkačky, osvěžovače dechu, parfémy, šminky apod. Každému kdo přišel stříkla na ruce mýdlo a podala papírové usušky... Dýškem ovšem nepohrdla.
Kolem třetí ráno už toho na nás s Kubou bylo dost, vzali jsme si taxíka a jeli napřed na hotel se vyspat. Holky dorazily až hooodně nad ránem.

Další den jsme s sebou znovu plácli na pláž a večer se šli projít z 39 bloku až úplně dolů na South Beach. Z této několika hodinové procházky jsem si vyšlapala puchýře zespod chodidel. Prošli jsme se po Ocean drive, zamířili na South Beach pořidit nějaké fotky a skočili na véču do mého oblíbeného TGI Fridays (Thank God Its Fridays)

Představuji vám naši partu hic. Zleva: Já, Zuzka, Háňa, Kuba, který to se třemi ženskými neměl vůbec jednoduché.



LA se vrací z LA

Tak zítra kolem poledne mě vyzvedne shuttle autobus a odveze mě na letiště v Los Angeles. V Miami budu v 10:10pm, na letišti mě bude očekávat má kamarádka z Uzbeku, která mi pomůže s kufry. Následující den strávíme na pláži a tipuji, že skočíme na véču do Miamského Hard Rock Cafe. A ve středu již domů přes Lisabon...

Bude to zvláštní se vracet, ale dnes jsem se přistihla při výčitkách, že jsem si tak trochu sobecky odfrčela do malého ráje Key West a všechno a všechny nechala za sebou... Tak doufám, že mi to nikdo nemá za zlé, protože se těším až tu celou famílii obejmu!

Jinak měli jste pravdu Key West nemá s Amerikou co dočinění. Key West je skutečně malý ráj, kde veškeré starosti vás míjí... Je to místo, kde se není čeho obávat, plné pozitivně naladěných lidí, kteří by ani mouše neublížili. O to bude asi horší návrat do reality. Spadnu do toho rovnou po nohách a to se ještě budu snažit vyrovnat s časovým posunem.

Uteklo to jako voda, až se tomu nechce věřit.

Mám vás ráda a těším se na shledání...

Lenka

čtvrtek 20. září 2012

vzkaz

Taťko, je ideální čas naložit utopence!!!! A mami ty by jsi mohla nachystat brambory na kaši a bílou klobásu :))))

cestování

Sice jsem našim slíbila, že za žádnou cenu nebudu cestovat sama... No jooo ale já jsem blázen!!!  A jsem na sebe pyšná! Sice být tu s někým, tak toho asi omrknu víc, ale i tak super zkušenost, nicméně ničeho se nebojte od zítra už tak úplně sama nebudu. Mám sraz s jedním amíkem, na kterého jsem narazila v Praze, studoval tam celý semestr. Vyměnili jsme si kontakt, protože původem je z Floridy, měl mě přijet navštívit na KW, ale nevyšlo to, Amíkům začíná brzo škola a nemůžou se ulejvat, jako to děláme mi v ČR.
Pierre studuje kousek od LA, takže si udělá na víkend čas a trochu mi to tady ukáže.
Ale zpátky k pyšné princezně. Let jsem zvládla s přehledem a stáli kolem mě asi i moji andělé v podobě Theresy, která mě doprovodila cestou na letiště až k letadlu. Paní z Miami, která letěla na dovolenou na Havaj, byla moc zajímavá a ukecaná, takže mi to čekání na let pěkně uteklo. Větším letadlem jsem ještě asi neletěla. Sedělo se 2x5x2 a já seděla úplně uprostřed toho všeho. Trochu mě mrzí, že jsem nemohla být u okýnka a sledovat Miami a nápis Hollywood. Místo toho jsem si pustila filmek a trochu prospala. Dalším mým strážný andělem byl pán co seděl vedle mě, který mi od letušek ukořistil polštářek a deku. Sice jsem byla připravena na zimu v letadle, ale moje tělo si prostě navyklo na počasí na KW a všude mu je teď abnormální zima. Na letišti jsem zase potkala dalšího pána, který bydlí na hotelu vedle, takže mi alespoň poradil, co si koupit za lístek a kde vystoupit.
No a dnes jsem se celý den válela na pláži v Santa Monice. Vlny byly obří, voda ledová, slunce nepražilo tolik jako v MIA nebo na KW, protože tu fouká poměrně chladný větříček, ale přesto všechno jsem se trochu smahla. Při pohledu do zrcadla se musím smát, těm svým červeným buclatým tvářičkám. Zítra se přesouvám do hollywoodu a za týden už mě máte doma!!!!
A je mi úplně jasné, že celou cestu z letiště  budu hudrat, aby taťka v autě zatopil :-D
Zase se ozvu

LA z LA

5th september

1. dovolenkový den v Miami jsme s Richiem strávili na pláži, která byla kousek od našeho hotelu. Písek je tam krásně jemný a bílý, voda světle tyrkysová, čistá, vlny minimální, takže se dá krásně plavat. Pro mě takový malý ráj. Obvzlášť když za hlavou máte bílé mrakodrapy.


¨

 Na oběd jsme skočili do Burger Kingu a stavili jsme se cestou také na zmrzku. Večer jsme sešly asi tak 20 bloků na slavnou South Beach, prošli jsme si promenádu a krámky a stavili se na další zmrzce, která byla nejlepší, jakou jsem kdy v životě jedla. Obchůdek se jmenoval Cold Stone (ledový kámen). Vybrali jste si příchuť zmrzlin a co vše do ní chcete dát. Já jsem měla zmrzku s názvem Coffee lovers only. Výborná vanilková, do které mi  přímo předemnou zmrzlinář přimíchal karamel, opražené mandle a vlašské ořechy a já nevím co ještě. Mohla jsem se po ní utlouct. Nezvyk to nic nedělání, ale po třech měsících těžké dřiny jsem se ho nemohla nabažit.


středa 19. září 2012

Opouštění KW

Ráno 4. srpna jsem dobalila poslední věcičky a Richie, můj kamarád ještě z vejšky, který nyní ovšem žije v Německu a přijel mě navštívit na KW jel vyzvednout našeho mazlika. Musím uznat, že to bylo poprvé, kdy pro mne přijel muž na 300 bílých koních :)

Rychle jsem poslala poslední KW pohledy a vyrazili jsem směrem do Miami. Z KW nás vyprovodil typický karibský deštík, že jsme málem nestihli ani nasadit střechu, jak pršelo.

Cestou jsme se stavili na jednom z ostrovů Keys (Maraton) na pláži jménem Bahya Honda, protože bylo chvíli po Hurikánu byla poměrně špinavá, ale i přesto krásná. Vyblbli jsme se ve vodě, nafotili fotky a užívali si kabriolet. Když jsme přejížděli mezi plážemi, dostala jsem se poprvé za volant. Jela jsem pomaličku, hudbu jsme ohulili naplno a kluci si sedli na kapotu střechy. Všichni jsme byli mokří jen v plavkách a absolutně jsme si užívali tu pohodu.

Když jsme toho měli dost pokračovali jsme do Everglades. Nejprve do informačního centra, kde jsme se zeptali na cestu. Vybrali jsme si pouze aligátoří stezku. Opět jsem řídila a autíčko trochu prohnala. Dorazili jsme na místo, kde byl betonový chodník na bažinami. Cestou jsme pod stromem viděli ležet aligátora, který se ani nehnul, jinak ani živáčka, proto se v nás probudili pochybnosti, že ležící aligátor metr od chodníku není živý a je nastražený jen pro turisty.

Prošli jsme si celou stezku, ale až na pár ptáků jsme nic neviděli. Vrátili jsme se zpátky ke stromu, kde ležel aligátor. Ležel ve stejné poloze a neprojevoval žádné známky života. Richie se rozhodl, jít si na něj sáhnout, jestli je skutečný nebo falešný, když na nás aligátor mrknul. Pěkně jsme uskočili a vyděsili se, že jsme jen metr od živého aligátora... Cestou zpátky jsme potkali malého aligátora přímo u cesty a jednoho obřího spícíhé v proudu pod mostem.

Když jsme opustili Everglades, vyrazili jsme do Miami na hotel, kde jsme pouze vyložili kufry a hned si to štrádovali do nákupního centra Saw Grass. Tam jsme strávili jen hodinku, ale i tak jsem si stihla koupit novou koženkovou bundu Guess. Ze outlet centra jsme se stavili ve Fort Lauderdaile na večeři v jedné nádherné italské restauraci. A protože to byla poslední dominikova noc, stavili jsem se na south beach a projeli si autem slavnou ocean drive. Uložili jsme se do postele a kluci jeli ráno vracet auto na letiště, odkud jel autobus dominikovi do  NYC....

MIAMI

Miami je nádherné město! Nebo spíš mraveniště? Systém silnic a dálnic je téměř dokonalý, proplétají se mezi s sebou, nad sebou, pod sebou, vedle sebe... Projíždět Miami a to zejména v noci je opravdu zážitek. Přejíždět všechny mosty, pozorovat lodě v přístavu, svítící mrakodrapy... To se nedá ani popsat! Škoda jen, že jsme v Miami moc nefotili... A co teprve ty pláže s bílým pískem a tyrkysovou čistou vodou? Do Miami jsem se ze sedadla mustangu přímo zamilovala... Zůstali jsem v hotelu Venezia, který nás vyšel po rozpočítání na 16USD na noc a na pláž jsme to měli přes ulici :)



úterý 18. září 2012

lokace

Tak poslušně hlásím, že odlet do LAX je tu, zítra našeho času v 10:45 se vznesu k oblakům, let bude trvat přes pět hodin. V LA je ovšem zase časový posun, takže teď s vámi budu tak o 12 hodin počítám. Přesunu se z letiště na hotel Hollywood Inn Express LAX, Inghlewood, 0304 California, kde strávím dvě noci. Zbytek času budu trávit v hotelu America´s Best Value Inn, 5265 sunset blvd. 90027.

Jsem zvědavá, kolik bude vážit moje zavazadlo :) moje věci jsou roztahány různě po ČR, něco mi vzaly moje kamarádky, něco můj spolubydlící z KW, něco berou moji kamarádi z Prahy a zbytek dovezu já :-D I přes to všechno mám velké problémy se pobalit, 4 měsíce jsou holt 4 měsíce. Nicméně mě ještě zbývá nakoupit hromada suvenýrů, nemůžu domů přeci přijet s prázdnou, ale kam to všechno narvu?

Jdu se uložit do pelechu za 6 hodin mi zvoní budík, abych se stihla nasnídat a dopravila na letiště...

Opatrujte se, jak jen to bude možné ozvu se :)

Xo Xo

Lenka


neděle 16. září 2012

Cestování

Bahamy super!!! Ale teda party 24/7

Orlando fajn, dnes plné zážítků v seaworldu, když jsem si sáhla na rejnoka a na delfína, viděla show s kosatkami apod. Zítra návrat do MIA a 19. odlet do LA, za pár dní už zase domů...


neděle 9. září 2012

LAX

Tak jo, asi jsem totální blázen, ale právě jsem zaplatila letenku do Los Angeles :-D

moje plány:

Bahamas - Orlando - MIA - LAX - MIA - Prague

ffffffffffffffffffff

jak tohle dopadne???

Bahamy

Tak zítra se odjížídí panelákovou lodí na Bahamy. To jsem na to zvědavá :) Na bahamách budeme až do 14. září, poté odjíždíme rovnou do Orlanda, kde navštívíme určitě vodní park a vrhneme se také na nákupy. Tak to jen pro informaci :)

Jinak dnes opět Miami beach a večer jsme šli z 39 street až dolů na jih... No docela zabíračka, na nohou mám puchýře ze spod chodidel a teď už jsem si domů museli vzít i taxi, jak to bolelo. Taxi nás ovšem stálo úplně stejně, jako kdybychom jeli autobusem...

Key West - vzpomínky

It´s over!

Odteď již budu psát o KW pouze vzpomínky. Jak jsem psala dorazili jsme včera během odpoledních hodin do Miami.Všechno bylo super, až do dnešního odpoledne. Hotel je docela ošklivý, ale na přespání to stačí. Neskutečnou kliku mám ovšem v tom, že je náš pokoj hned vedle recepce a díky tomu chytám wifi v posteli :) ostatní musí do lobby.

1. září za mnou přijel můj kamarád z vejšky. Neviděla jsem ho téměř rok, odstěhoval se do Německa a školu teď na nějaký čas odložil. Já jsem ovšem pracovala celý víkend několik hodin v kuse. Takže čas jsem na něj měla až v pondělí, den před naším společným odjezdem.

Pondělí byl nádherný den, všichni jsme měli volno, které jsme strávili společně. Ráno jsme se oblékli a vyrazili jsme do Japonské restaurace na oběd, dala jsem si salát sinaj, který byl vskutku vynikající, na hůlky jsem zvyklá, takže příjemná změna po těch burgrech, subway apod.





Samozřejmě, že jsme nemohli vynechat foto u nejjižnějšího bodu USA, odkud je to co by kamenem dohodil na Kubu
A odpoledne jsme si zašli ještě na pláž, kde jsme řádili a pozorovali západ slunce.





A krásný den jsme zakončili poslední večeří v HRC, kde jsme se všemi rozloučili :))
   



sobota 8. září 2012

žádná práce

Moje dny vypadají asi následovně

5.9. - Miami beach
6.9. - Miami beach
7.9. - Miami beach
8.9. - Miami beach - downtown Miami

no ale vůbec mi to nevadí, skvělá dovolená s tyrkysovou modrou vodou, bílým pískem, přáteli a sluncem nad hlavou, co víc si přát? Možná trochu alkoholu a muziky, ale to hodláme během pár hodin napravit a jdeme do vyhlášeného klubu LIV, otázkou je, jestli nás tam pustí :))


středa 5. září 2012

mustang convertible

Tohle nepotřebuje komentář,snad jen to, že to autíčko jezdí skoro samo








Time of my life

Poslední dva dny patří k nejlepším mého života! Zahájila jsem cestování a mám neskutečných zážitků...Doufám, že i zbytek "dovolené" se ponese ve stejném duchu! Hlásím, že jsme šťastně dorazili do Miami, kde se budu nacházet následujících 5 dní, předtím než odjedu na plavbu lodí na Bahamy a co dál se uvidí :)) důležité je, že mám skvělou společnost a jsem neuvěřitelné šťastná!

pondělí 3. září 2012

automobil

Tak si to zitrejsi odjizdeni zprijemnime, pronajali jsme si mustang v kabrioletu hell yeah!!!

neděle 2. září 2012

pracovní maraton

Tak už je to tu tady, konec... Ale nebojte teprve teď budu mít čas na psaní nových příspěvků :) Naposled do Hard Rock Cafe a od zítra už jen utrácení...

středa 29. srpna 2012

odjezd

Tak už se mi to blíží, moc toho o svých plánech cestovních ještě nevím, ale ono se to nějak poddá postupně samo :) s jistou ale můžu říct, že 4. září opouštím tento malý ostrov, který mi neskutečně přirostl k srdci.

I <3 KW

A přesunuji se nejprve do Miami, kde s jistotou budu až do 7. září... ale co bude dál? Je ve hvězdách :)

longboarding vol. 2

Nějakým způsobem jsem se doplácaly do nonstop obchodu, naložily jsme si párek v rohlíku, s cibulkami, jalapenos, nakládanými okurkami, vylezly jsem před obchod sedly na schody, popíjely limču a ládovaly se tím párkem v rohlíku. Užívaly jsme si atmosféru a mě přepadl zase ten moment, kdy si říkáte, že tohle v čr nezažijete..Až se vrátím bude už pěkná zima, budou jiné starosti, škola, práce, diplomka, bydlení a nevím jestli si i na takové malé radosti, jako je jízda na longboardu najdu čas... Docela ráda bych si jeden přivezla domů, na cestování po třebechovicích by to byla absolutní paráda...

Longboarding

Wow! Takhle si představuju ideální večer...

V práci ty bylo slow, tak jsem zavolala majitelce, jestli nemůžu zavřít dříve, protože jsme za celý den měli tržbu 150 USD, ušetřili bychom víc, kdybychom dnes nechali zavřeno. Key West je tak trochu město duchů, zůstali jen místní, kteří jsou v práci a hrstka turistů. Místní moc dobře vědí, jak se nevyplácí nakupovat na Duvalu, protože to je mnohonásobně dražší než například v Miami.  Proto obchody a restaurace zejí prázdnotou.
Po práci jsem se vydala k Háně do jejich vymazleného bytečku. Našla si tu američana sestěhovali se k sobě a užívají si zdejší život. Jejich dům je maličký, ale naprosto kouzelný! Sprchový kout nenajdete v koupelně, ale venku na verandě a jak sama Háňa říká, je to nepopsatelná nádhera sprchovat se v noci při měsíčním světle.
Byla jsem u ní, abychom začaly plánovat a objednaly nějakou pěknou Karibskou cruise, jenže všechny termíny jsou plné. Moje cestovní plány se rozpadají na milion kousků, nemám s kým cestovat, nemám kam...  Uvidíme, naděje umírá poslední... Večer jsme se rozhodly vyčistit hlavu, takže Háňa popadla scate board a longboard a vyrazili jsme do našeho oblíbeného nonstop obchůdku na pivo a párek v rohlíku.
Ovšem větší nemehlo jste na longboardu asi neviděli. To je tak, když se na to postaví dvoumetrová barbína jako jsem já. Při prvním postavení mi to hned podjelo a já se vymlela na asfaltu. Ovšem nevzdala jsem to a zkoušela jsem to dál a dál...

to be continued....

pondělí 27. srpna 2012

Hurikán jsme "nepřežili"

O názvu dnešního příspěvku se rozepíšu až zítra, ale už teď je evidentní, že se smrtí to nemá nic společného. Já jsem víc než živá :))

Dnes přišla Thali s výborným nápadem zajít do kina! A proto, že je to dost možná můj poslední volný večer na KW, přišlo to vhod. Chtěla jsem zažít atmosféru pravého amerického kina. Zrovna promítali Batmana, co víc si můžu přát. Mě se to líbilo hodně, až jsem byla sama překvapená, ale ty typicky americké konce vážně nemám ráda. Nějak jsem si před vstupem do kina ale neuvědomila, že tomu bude těžké rozumět, přeci je to film v angličtině a titulky tam nebudou :-D . Ale já jsem docela vytrestaná za všech seriálů, které sleduji v originálním znění. Naopak mě to nadchlo natolik, že mám chuť si koupit projektor a pořádat soukromé filmové večery...

Pak jsme ještě zaskočili do Denny´s. Ale o tom až zítra, teď už šupkydupky do postýlky. Nemůžu uvěřit, že už tu budu jen týden :( a že stále nemám naplánováno nic...

Take care

Lenka

neděle 26. srpna 2012

Dokud neprší, jsme v suchu!

Tak jsme v očekávání, místní jsou v klidu a my také.. Naopak všichni jsou připraveni na jednu obrovskou party :-D I´ll keep you updated

pátek 24. srpna 2012

Isaac

Tak snížili stupeň ohrožení, nebude Hurikán, nýbrž tropická bouře, všem turistům je přesto doporučeno opustit ostrovy. Město "ne"žije prázdnotou. V HRC nejsou žádné stoly, které by bylo třeba uklízet, dle mých ekonomických znalostí, kdyby na pár dní zavřeli, tak by ušetřili... Ale já nejsem manažer!

Jinak cesta na Bahamy se začíná rýsovat, Everglades národní park také tak, nákupy v Miami a válení se na pláži také. Už "jen" měsíc :( Už abych začala pomalu balit...

čtvrtek 23. srpna 2012

Hurikán

Životní zkušenost? NE! Děkuji. Nicméně tady na této stránce můžete sledovat online zpravodajství o blížícím se Hurikánu Isaac http://www.weather.com/news/weather-hurricanes/atlantic-depression-storm-nine-20120817?fb_ref=local-fb-activity

No nebojte se o mě, moje kolegyně chodí s mariňákem a ty mají povinnost opustit nebezpečné lokality, takže pokud to bude opravdu vypadat zle, vezmou mě s sebou někam do Orlanda :)

Jdu se chystat do práce, hurikánové zpravodajství zase o chvíli později.

Lenka

středa 22. srpna 2012

rychlovka


Rychle přidávám pár fotek z doby, kdy tu byly holky. Mažu spát, čekají mě 4 doubly za sebou.

Hurikán

Nikdy by mě to nenapadlo, ale asi si zažiju na vlastní kůži hurikán, který se nad keys dostane zhruba v neděli... Místní už mi řekli, ať si koukáme koupit balené vody a jídlo, ehhh :-/

úterý 21. srpna 2012

internet a zase ten internet


Proklatý internet, nechce, abych byla v kontaktu s mojí rodinou a mými nejbližšími! Holky už jsou pár dní pryč, dnes by měly být doma. Ani nevím, jak se jim plavba po Karibiku líbila. Stále s mými novými kamarády zvažujeme, zda jet na 4 dny na Bahamy nebo na 5 dní na Jamaicu a Kajmanské ostrovy. Názory lidí, co na těchto plavbách již byli, se liší. Bahamy jsou prý stejně uvolněné jako Key West, jsou ovšem ještě více drahé. Na Jamaice údajně bude každý žebrat a snažit se nám něco prodat. Ale abych se přiznala, mě více láká Jamaica, rodná země Usaina Bolta J.

Dnes hodlám říct v mém second jobu, že definitivně odjíždím 4. Září. Ale nemám z toho vůbec dobrý pocit. Stále se jim nepodařilo sehnat náhradu za slečnu, která nás nechala ve štychu a bezeslova odjela. Musím s nimi ještě vyřídit všechny papíry a tak vůbec.

Včera večer jsem po práci měla cestu do Hard Rocku, kde jsem potkala Kamču, která akorát končila, chvíli jsem na ní počkala a šly jsme pomalu směrem domů, když jsme v jednom baru narazily na naše kamarády a spolubydlící a kolegy. Přidali jsme se k nim na jedno Mojito. Byla nádherná noc a mě se nějak nechtělo domů, začíná to tu na mě padat… Neustále v práci a za dva týdny již odjíždíme. Sedli jsme na kola, koupili land shark (moje asi nejoblíbenější pivo), pringles a vyrazili jsme na soukromou pláž jednoho místního hotelu (Casa Marina). Pláž byla zamčená, ale kluci věděli jak jí odemknout. Tajně jsme se uvelebili v houpacích sítích hned u vody. Nad hlavou palmy a hvězdy, před námi oceán a nad oceánem bouřka. Blesky, hromy, pozorovat to takhle z dálky byla úplná nádhera!!! A to jsou ty momenty, kdy vypustím všechny starosti a užívám si atmosféru. A jsou to také momenty, kdy se nechcete vracet ani domů. Na jednu stranu se těším, až vypadnu, že už nebudu pracovat, a že začnu konečně žít. Na druhou stranu se vůbec domů netěším. Člověk se tu změní, zvykne si na usměvavé lidi, kteří si na nic nestěžují, ochotně si pomáhají a vždy si mají co říct. Jídlo je tu super, počasí také a ta atmosféra nepopsatelná. Moje kamarádky asi neměly možnost to prokouknout, neměla jsem na ně moc času, což mě víc než mrzí. Ale když tu žijete a už tu máte nějaké známé, je to úplně jiné. Vezmou vás na místa, která připomínají ráj a vy úplně vypnete.

Mám ještě nějaké resty, tak se do nich pustím hned zítra, doufám, že internet se umoudří a začne spolupracovat. Včera jsem dojela do agentury a řekla jim o tom. Jinak musím řešit bydlení, až se vrátím a tak vůbec mě čeká velmi důležitý rok. Jsem na něj velice zvědavá. Všichni mi tu říkají, že jsem měla být server, určitě bych prý vydělávala hodně peněz. Hodně lidí mě tu má rádo, že se směju, jsem milá, upovídaná, ochotná a tak vůbec. No a mám smysl pro humor.
Ale o mém smyslu pro humor až příště, vysloužila jsem si díky tomu totiž přezdívku Pickle (nakládaná okurka) J.

Tohle všechno mě nutí zvažovat, zda nevyužít poslední možnost a jet do států ještě příští léto a pracovat jako server například v San Franciscu nebo v Hollywoodu.

Ještě bych chtěla poděkovat mamce za krásný mail a omluvit se taťkovi, že jsem tak dlouho mimo dosah. Nebojte se, jsem v pořádku, teď už skoro začnu balit a plánovat svoje cesty, než se vám zase vrátím. Jinak přílet je naplánován na 27. 9. Takže za měsíc a jeden týden…

Zase někdy příště na přečtenou.

Léňa

pátek 3. srpna 2012

uklízecí četa

Právě sedím na gauči a kolem mě lítají 3 lidé a uklízí náš byt :-D aneb jednou za měsíc musí přijít uklízecí společnost a uklidit nám tu... Sakra je to dost blbý pocit, že uklízí ten vás bordel.. Kdyby to bylo jen oblečení nebo vyměnit prostěradla, ale tady všichni mají daleko do koše, do myčky a tak vůbec je tu pěkná špína.

Ačkoli se snažíme jednou za čas uklízet, čisto tu vydrží jen do druhého dne. Navíc všichni jsou vždy unaveni po práci a uklízet se nikomu nechce. Jsou mezi námi i tací, kteří by v životě nic neuklidili, a kteří nejsou schopni ani v agentuře, která nám pronajímá byt říct, že nám nefunguje klimatizace a my tu teď už týden umíráme. Abych se dnes dozvěděla, že jim to nikdo neřekl a posílají nám opraváře hned. Protože na Floridě se bez klimatizace žít nedá :-D

No, je to vážně peklo, ale teď už snad bude vše v pořádku.

2 měsíce

Dva měsíce v Americe a poznáte, jak jsou čeští lidé neochotní, pořád nasraní a myslí jen na sebe... Důvod proč miluju Ameriku jsou právě lidé... Tohle když nezažijete na vlastní kůži nepochopíte. S rodinou jsem se o tom dokonce i hádala. Ale tady se vám nestane, že když se dostanete do problémů, všichni by dělali, že nic nevidí a nechtěli by vám pomoc. Navíc vás tu nikdo za nic nesoudí, můžete tu být plně sami sebou a smějete se stejně hezky na ošklivé, krásné, bohaté, chudé, tlusté, bílé, černé, postižené NEODLIŠUJETE a nesoudíte... Jedním slovem jste NICE. A tohle je důvod, proč se do čech netěším, jak miluju třeba Prahu, tak její atmosféra za to opravdu nestojí!

čtvrtek 2. srpna 2012

Píseň letošního léta

Už jsem dlouho nemluvila s rodinkou, tak co kdyby mi zítra navečer zavolali, hmmm?

Jinak jako píseň letošního léta vyhlašuji Starship Nicki Minaj

https://www.youtube.com/watch?v=6cgrW8T-nZI&feature=player_embedded#!

Kufr

Neochotu nesnáším, to je pravda, ale že taková blbost dokáže lidi rozhádat jako je kufr? Jsem 11000 km od domova, odsud, se všechno zařizuje krapet složitě. Jediné, co na kw potřebujete jsou plavky, krém na opalování a šaty, tady je to benevolentní i tak, že policie respektuje jízdy na motorce bez helmy, pití alkoholu na veřejnosti a dokonce nahotu na veřejnosti, tady se totiž jinak nedá přežít...

Jinak je pravda, že nákupy nabírají na obrátkách, nové converse, bedýnk a ipod, další šaty, sukně, CK sako a ještě onen vysněný kufr...

Ale to až zase jindy

XoXo

Lenďa

American dream

30 hodin za dva dny, 52 hodin za 4 dny... Takhle to dal nepujde!

středa 1. srpna 2012

1010

1010 shlednutí mého blogu <3 děkuji všem!!!!

Jinak jsem opet byla utracet a moje segra me za to bude nenavidet, protoze mi rekne, proc jsem ji nekoupila taky? :-D

Restaurace

Je to až neuvěřitelné, ale za pár dní tu mám své kamarádky z ČR. Moc se na ně těším a dnes jsem v HRC řekla, aby mi osekali trochu směny ten týden, abych na ně alespoň na chvíli měla čas. Ráda  bych s nimi prolezla dobré restaurace, vzala je do oblíbených a vyhlášených barů, na pláže a tak trochu jim ukázala život v USA.
Škoda, že v second jobu jsme teď jen dvě, protože majitelka odletěla zpět do své domoviny, bývala bych si vzala volno i tam a s mojí novou českou kamarádkou, kterou tu mám vyrazila autem za nimi do Miami.
Jak jsem psala, je toho tady stále hodně o čem se rozepisovat. Tak rychle shrnu alespoň nějaké tipy, které se holkám budou hodit až do razí do států.
1. RESTAURACE
normální je nechávat 20% a více na dýškách. Tady to tak chodí, většina zaměstnanců v restauračních zařízeních dostává nižší mzdu než je minimum stanovené zákonem a to zejména z důvodu, že právě jejich plat jsou dýška neboli tips. POZOR v některých restauracích je mají již rovnou zahrnuta v ceně, tak je dobré pořádně prostudovat lístek, zda je tam poznámka - "servis included". Tak vždy když budete sedět v Americe (nejen v USA) tak si vzpomeňte, že tam třeba pracuje člověk jako já a každý dolar (koruna, euro...) se mu hodí :). A pokud se vám to hodí, klidně zaplaťte kartou nebo jim vypište šek :-D

Voda je podle mě téměř všude zadarmo, nebojte se je požádat třeba o citron apod. Co se týká ostatních druhů napojů jako je pepsi, Sierra Mist (něco jako Sprite), Mountain Dew (má oblíbená, v čechách těžko k sehnání), platíte za ně jen jednou. Obvykle 2 až 3 dollary, ale doplnění neboli refill je zadarmo :) Oblíbený je u američanů i sweet tea a unsweet tea, ale nedoporučuju!

2. DANĚ
pokud půjdete utrácet, všechny ceny jsou uvedeny bez DPH. Příklad, útrata za 80 dollarů ve skutečnosti bude 86 dollarů a samozřejmě platí to i pro restaurace!

3. CENY
Vždy se ptejte na ceny "for locals" a vždy váhejte, dostanete slevu :)

Už zase frčím na pláž a utrácet nějaké doláče :))

Tak jsem to musela krapet zkrátit

XoXO

Lenci

pondělí 30. července 2012

časový posun??

Ten čas tu tak letí, že mi vůbec nedošlo, že za 4 dny už holky letí do ameriky :-D omg, takže půjdu na chvíli spinkat a pak psát rychle na blog, protože je spousta věcí, co jím a vám ještě před odletem musím sdělit.... Je toho tolik a nevím ani kde začít. ...

sobota 28. července 2012

pracovní nasazení

Tenhle víkend mám skutečně nabitý prací, příští týden, už bude volnější, to nebudu chodit do dvou prací zároveň, ale jen do jedné, tak už se konečně alespoň maličko vrhnu na psaní :) a pokusím se také spojit s mojí milovanou rodinou, kterou teď pěkně zanedbávám...

Jinak přidávám krátký příspěvěk, které jsem si napsala dopředu, když jsem měla cca pět minutek :)


26. 7. 2012, 12:30
Dobila jsem si kredit a teď půjdu dobíjet svoje „baterky“ na pláž J mám day off, abych nabrala síly před pracovním víkendem… V mém obchůdku s obuví, který se mimochodem jmenuje Tip Toes, jsem narazila na holčinu z ČR, která tady pracuje legálně/nelegálně. Vyměnily jsme si čísla a facebook a chystáme se na oběd do HRC a pak na tu pláž J
Včera jsem byla v nákupním outletu Ross a koupila jsem si ponožky, kosmetické taštičky, deku a mini taštičku na peníze, mobil a ID (občanka, řidičák, kreditka, cokoli) 40USD bylo hned včudu.
Počasí je k nám již opět příznivější a já se můžu alespoň trochu znovu opalovat.

Jakmile půjde internet, zase se ozvu.

Lenďa 

úterý 24. července 2012

at žije punk

sedim před zavřeným hard rockem, poslouchám the hives square one... chatuju s mými nejlepšími dušemi. Kolem mě utichá noční život. Já mám na sobě šortky, tílko... Ať žije punk!

poslušně hlásím!

Žiju :) jen jsem teď pěkně nervózní, protože řeším nějaké trable v ČR. A abych byla zcela upřímná, když si vzpomenu na ČR, tak jsem z toho trochu nervózní. Je až neuvěřitelné, jak mi to tu utíká, sice jsem celé dny zavřená v práci, ale nevěřila bych, že se i přesto můžu někde cítit takhle dobře a v klidu! Je pravda, že to je dovolenková oblast, takže lidé tu jsou hodně vyklidnění a příjemně naladění. A to, že tu denně svítí sluníčko je taky super!

Vůbec mi nepřijde, že jsem tisíce kilometrů od domova.  A ani jednou jsem neměla pocit potřeby se vrátit domů. Vím, že zůstat tu nechci, není na to ještě ten správný čas, ale taky vím, že si chci najít práci pro mezinárodní společnost, kde je komunikačním jazykem angličtina. Mluvit anglicky mě neskutečně baví, hodně mi to pomohl, ačkoli občas tu působím trochu hloupoučce, ono rozumět tomu jejich vrčení není úplně nejsnazší :))  A jsem dokonce ve fázi, že si v hlavě počítám anglicky :-D obvzlášť dollary, když se vrátím domů z HRC.

Myslím, že v USA nejsem rozhodně naposled, asi tak bych to shrnula  :) Moje myšlenky jsou teď zmatené, musím si nějak ujasnit, co očekávám od budoucnosti. Možná na mě dopadá pocit deziluze. Ale mám ještě (čti už jen) pár týdnů na to přijít tomu na kloub!

Teď by to nejlépe vystihovala fráze - leave me alone!!!

Posílám pusy všem mým nejdražším.

A až bude čas zase dám o sobě vědět


Internet sucks

Nejde mi internet, tak nemůžu psát ani být v kontaktu s vámi ... Zítra jdu zaplatit poslední nájem a nějak to pořešit, jen jsem chtěla dát vědět, že žijuuuuu!!!

čtvrtek 19. července 2012

photo session 2


Abych to uzavřela, chybíte mi. Ale vrátit se s Ameriky s pocitem, že jediné co vám o ní můžu vyprávět, jak jsem vám psala maily nebo jak jsem s vámi telefonovala není asi ideální :) Díky bohu za techniku 21. století, ale důležité je nenechat se jí polapit. To doporučuji i vám ;)

A tady jsou týden staré fotky z mola na nejjižnější části ostrova.


Ladíme hudbu, ale nikdo nemá pochopení pro Ne-Yo :)) A tímhle pohledem mě Dominik obdařuje denně, takže jsem to musela postnou. :-D je docela výmluvný, že?


Seznamte se Majk a jeho mexická přítelkyně Thali :) Jsou nejsladší pár na světě. Tolik lásky mezi nimi <3

hahaha no legrace byla :) Polar pop - načepuj si co chceš, kolik chceš za 69 centů :)


Všichni dohromady, ta blondýnka je Karla z jižní Afriky, typická Afričanka :-D (nebojte vím, jak to je v JAR)



Haha trochu vyváděli, tak jsem je musela zkrotit :-D


ano special forces nesmí chybět ani zde

  
že by nová podoba special forces?? :-D

"bratři" v městě gayů :-D


A naše partička, bez Kamči ovšem

Chtěl mě hodit do oceánu zmetek jeden

veřejná omluva

Nejdříve bych chtěla poděkovat všem, kteří mi napsali, jak se mají. Dělá mi to obrovskou radost a zároveň bych se chtěla veřejně omluvit, že nestíhám odepisovat! Ale za 3 dny jsem byla v práci 34 hodin, a když už mám konečně volnou chvíli, musím zařizovat svoje věci a chci také trochu "užít" atmosféru a život ve státech. Proto jsem sem jela, ne proto, abych stále vysedávala u počítače a s někým telefonovala... 

Od toho mám blog, abych vám všem najednou mohla sdělit, jak žiju, že žiju, a že na vás myslím. Tak se na mě prosím nezlobte... 

Cítím se teď sobecky a nevděčně, ale první věc, co mě učí Amerika? Starat se v první řadě sám o sebe!

Lenka

pátek 13. července 2012

Photo session 1



Flat Jack´s, coconut shrimps, mexican chicken breasts, rice, chilli soup




like sisters


reklama na hodinky :)

no time

Z uklízení a psaní na blog sešlo :-D přišla Thali, Majkova mexická přítelkyně a šlo se na pláž. Holky nikdy nepily Jim Beam s kolou, tak jsem jednoho Nice pořídila k narozkám a vzali jsme ho s sebou .)) sedět na molu po tmě, popíjet, poslouchat vlny a jentak si užívat je super.. Tyhle večery miluji, ale bohužel jich není tolik, kolik bych si představovala! Já jsem teda moc nepila, protože včera jsem to krapet přehnala :)

Včera jsem měla po dlouhé době day off. A řádně jsem toho využila, dopoledne jsem si koupila další (ano již šesté) šaty. A úžasný hrneček od starbucks a pak jsem se šla rozvalit na pláž Fort Zachary park... Byla jsem tak unavená, že pokaždé, když jsem vylezla z vody, tak jsem hned usnula. A stihla jsem dočíst knížku od Barunky, která mě děsně baví a myslím, že jí začnu číst znova!

Večer jsem měla hlad, když přišla Nika, tak jsme se rozhodly, že se půjdeme někam najíst, asi hot dog nebo podobně. Nakonec jsme zapadli do jedné restaurace a jídlo bylo naprosto nejlepší v životě. Měli jsme krevety smažené s kokosem jako předkrm, pak jsem měla kuřecí prsa s mexickou rýží a fazolemi a k tomu dvě piva :) Pak jsme šly courat po Duvalu (hlavní ulice co je na Key West). Nika si chtěla koupit brýle a místo toho jsem si já koupila nové hodinky :-D měla jsem chuť na drink, tak jsme zapadly do fat tuesdays, kde jako zaměstnanci hard rocku máme 50% slevu na všechno. To byla moje smrt, nejvtipnější bylo, že DJ tam dělá náš manažer z Hard Rock Cafe, kterému je tak kolem 40 - 50 :-D ale ty pecky, jaké hraje? Přesně moje gusto. No a samozřejmě nás představil manažerovi baru Fat Tuesdays a už to lítalo, panáky sem, panáky tam a zadarmo :-/ Dávali jsme si koktejly a extra shoty, no mazec, tančilo se, povídalo se a užívalo se... Skvělý večer a domů jsem měla doprovod, jak milé :) ale o tomhle tady psát nemůžu, protože jinak by mi naši vypravili domů soukromé letadlo :)) a už teď bych seděla někde nad atlantikem :-D Samozřejmě si dělám legraci, ale prostě mě se vždycky líbí "špatní" kluci... Takže zase nic! :-D Všichni se mě ptají na chlapy a bla bla bla, jenže nikdo neví, že jsem v hlavním městě Gayů na světě, takže po mě nic nechtějte :-D tady mi  nehrozí žádné nebezpečí! Ani zlomené srdce a nic horšího nebo podobného.

Ráno jsem se vzbudila s neskutečnou kocovinou, hned jsem do sebe vrazila jeden panadol, hodila sprchu a vyrazila do mé nové druhé práce :)) tam jsem si odbyla hezkých 5 hodin a pádila jsem domů. Dostala jsem výplatu za minulý týden a byla jsem velmi mile překvapena, takže mě nemusí trápit, že jsem si koupila hodinky, ale to je investice, kterou člověk potřebuje :-D stejně jako šestery šaty, no dámy, nemám pravdu? Příští výplata je plánována na kabelky... Ale nemějte strach, při tom všem stíhám i slušně šetřit na cestování, ovšem přestala jsem šetřit na sobě na jídle. Takže dnes jsem si koupila maso, salát, hromadu zeleniny a podobně. A ano další obří zmrzku Ben&Jerry´s, tentokrát pistáciovou, kde jsou přímo celé pistácie. Mňam!!

Pak jsem se chtěla pustit do uklízení, ale co následovalo už víte :) Děkuji všem za emaily :) četla jsem, ale odepisovat asi nebudu, opravdu není čas! Takže raději všechno píšu sem :)

Jinak venku opět prší, ostatně jako každý den.. Připadám si trochu jako v Anglii, s tím rozdílem, že tady je alespoň teplo.

 Jinak jestli někdy najdu chvilenku chci vám psát o češích žijících na Floridě, chci také psát o mé nové práci, možná byste mohli vědět i něco o Hard Rock cafe a o místě, kde vlastně žiju :))) Ale to zase až příště...

XoXo

Léňa

čtvrtek 12. července 2012

Debordelizace

Uvidíme, jak dlouho mě to vydrží, ale u nás na pokoji byl neskutečný bordel. Nebudu se vymlouvat, já jsem nepořádný typ. Ale vzhledem k memu pracovnimu vytizeni bylo tohle to posledni, co jsem chtela delat, kdyz jsem prisla domu, dnes jsem byla jen pet hodin v praci, snedla jsem pistaciovou zmrzku, uvarila kukurici a ted se jdu na to vrhnout!

Nejen debordelizace, ale take se pak pustim do psani prispevku, stalo se toho tolik a já mám chuť si to někam zapsat. Navíc už se po mě shání rodinka, tak aby veděli, že jsem v naprostém pořádku. Ale vzhledem k tomu, že doma jsou dve hodiny ráno, tak na tom teď dvakrát nesejde :)

úterý 10. července 2012

day off

Zítra konečně day off!! Lze tou uvěřit, po týdnu, kdy jsem denně pracovala 12 - 16 hodin? fffffffffffff mazec

neděle 8. července 2012

utíká to, utíká

Ten týden utekl zase tak rychle!!!!Přijde mi to jak dva dny, co jsem volala s našima a on už to je týden.. Otázkou je, jestli to je dobře, že to tak rychle utíká. Jinak zatím žiju, zítra mě čeká na pár dní (tři) poslední dvanáctka :)) respektive 14, ano ano, týdně pracuji víc než 60 hodin.

sobota 7. července 2012

Vydrž prďka vydrž!

Každý den teď dělám nejméně 13 hodin. Je to mazec. Prodávání bot mě docela baví, protože je člověk v přímém kontaktu se zákazníkem a musím vám říct, že to mi dává hodně. Za prvé, člověk musí rozumět co si amíci melou pod vousy, musí se je snažit zabavit a zároveň se učí finty, jak prodat co nejvíc :)

Moje nové kolegyně jsou super. Údajně bych měla dostávat 8 USD na hodinu + za některé prodeje mám i dollary navíc :) Ale nevím nevím, co moje šéfová, ačkoli mě dnes pochválila, tak nevím, co si mám myslet. Majitelé jsou totiž z Izraele a to je jiná mentalita. Navíc je těhotná a pod vlivem hormonů :) No uvidíme, ale tolik, bych toho chtěla napsat. Zatím dávám alespoň vědět, že tak nějak přežívám. Po finanční stránce nestrádám a nemůžu si stěžovat. Na jídle se dá třeba hodně ušetřit, ale přiznám se, že v tomhle na sobě nehodlám šetřit. Makám 13 hodin denně, tak si to snad i nějak zasloužím. Včera jsem nakoupila samé ovoce, nektarinky, blumy, meruňky, banány. Dnes jsem si koupila papriky a sýr. Mléčné výrobky jsou tu neskutečně drahé. Sýry jsou tu dražší než maso. Krabička s cca 10 - 15 dg stojí přes 4 dollary, když bereme skutečně ty nejlevnější. Libra kuřecího masa, což je necelých půl kila stojí 4 - 6 dollarů. Možná to je i tím, že tady se slepice prohánějí po chodníku :)

Přesně 3 ráno a zítra makačky v práci. Letím ještě do sprchy, teda až dojím zmrku. Ben and Jerry´s - ty jsou vážně nejlepší a dají se koupit i v ČR, tak neváhejte a taky na sobě nešetřete a ochutnejte :) Jinak vzkaz vám všem, napište mi mail, jak se kdo máte

:-*

Léňa

čtvrtek 5. července 2012

shopping

Už asi začínám chápat americké nadšení z nákupů, dnes jsem si pořídila dvoje Calvin Klein šaty :-/ .. Noooooo tohle bude ještě zajímavé!!!!

práce, práce, spánek, práce, práce

Nestíhám nic, našla jsem si druhý job, prodávám v obuvi, takže ráno tahle práce odpoledne až do rána hard rock, zrovna tenhle týden toho mám až nad hlavu, protože byl 4th of July, den nezávislosti... Snad se dostanu  na psaní o víkendu. Jinak teď letím nakupovat a večer slavit 21. narozeniny Nikolíny.

XoXo

Léňa

středa 4. července 2012

štěstí?

Akorát mi Nika zavolala, že  mi vyřizují v HRC, ať přijdu až na sedmou. Díky bohu za ty dary, od rána jsem totiž byla ve své druhé práci. Stala se ze mne prodavačka bot :-D a kdybyste viděli jaká! Dnes jsem tam byla druhý den a prodala jsem několikatery boty :))

Včera jsem byla na pivu s Williamem, byla legrace, zase něco jiného mít rande s američanem, ale vážně z toho nic nebude :))

Dnes je to přesně měsíc, co jsem tady, ani mi to nepřijde, ale včera jsem se začala trochu těšit domů, měla jsem totiž náročnější den v práci. Dělala jsem s Jamie a ta do mě pořád hustila, jak něco dělám špatně a bla bla bla. Sice je nejlepší, ale taky to dělá deset let a já si prostě musím nějak poradit sama, ale když do vás hustí, akorát vám to kazí den. Naštěstí nikdo z manažerů si nemyslí, že bych pracovala špatně a ani nikdo ze serverů..

Teď si letím na chvilinku lehnout.. abych byla ready do práce

pondělí 2. července 2012

so many things to do

Sakra, za dnešní den volna se odehrálo tolik věcí a teď jsem to tu hodně zanedbávala, ale až po měsíci začínám mít pocit, že se amerika mění v to, co jsem očekávala. Zábava, slunce, oceán, noví přátelé... Tolik věcí, co bych si sem chtěla napsat. Ale není čas, protože odpoledne jsme popíjeli s děvčaty u bazénu. Šest krásných dívek zvládlo zdolat pár lahví vína a půl lahve bacardi. Holky odešly asi v pět odpoledne a já jsem si ustlala na lehátku na zahrádce. Když jsem se vzbudila všude byl nepořádek a prázdné lahve :)) sluníčko už dávno zašlo a já jsem ležela na lehátku v plavkách, objímajíc sáček s baby karotkou :-D musela jsem se smát sama sobě! Když jsem dorazila domů, čekala na mě objednaná pizza z Domino´s pizza a musím říct, že to je nejlepší pizza, jakou jsem v životě kdy jedla!

Dala jsem si rychlou sprchu a začala vymýšlet outfit na dnešní, teď už včerejší večer. Měly jsme sraz s Eli (z bulharska) před HRC. A pak jsme se přesunuly do baru Willi TS. Kde jsem měla vanilkové a mangové mochito. Seznámily jsme se s týpky z makedonie, kteří bydlí přímo s Eli. Naproti mně seděl týpek. A jestli jsem vtipkovala, že si v USA najdu černocha, tak tohle byl přesně můj typ. Nebyl to černý černoch, ale prostě američan, no a já se asi zamilovala :) mrkali jsme po sobě, ale ani jeden jsme se nezmohl na nic víc. Neobjednal mi drink, já jsem za ním nešla si popovídat, nic. Mám pocit, že oba jsme cítili, že at uděláme cokoli, vyznělo by to poněkud lacině... Přeci jen potkat dívku v baru vyměnit si čísla, nechat se pozvat na drink nebo tak, je trochu laciné... Když si vedle mě sedl William. Legrační týpek z Conecticutu a dali jsme se do řeči. Byl v Evropě, takže nebyl tupý, jako ostatní američané, kteří když nás potkali a zjistili, že jsme z čr si mysleli, že my holky dokážeme vraždit, protože u nás se stále válčí a oni nechtějí opustit USA, protože, kdyby opustili státy, bylo by to jako kdyby umístili terč na střílení na svá záda! (to jako smrtelně vážně, nestíhala jsem valit oči, když  o nás takhle mluvili), no ale zpátky k Willimu, zítra mě přijde navštívit do HRC a myslím, že má v plánu mě někam pozvat :-D

Teď už si jdu opravdu lehnout, protože zítra bych měla být ve dvou pracích najednou... :-D

xoxo

Léňa

PS: dnešek byl vážně super!
psáno v pondělí :)

pátek 29. června 2012

Dreams are really comming true

Tak dnes to byl dobrý den :) . Sny se opět plnili, přišla jsem do práce a trochu jsem se bála, že to bude moc "busy". Ale v práci jsem nebyla sama, byl tam i Jean, týpek z Haity, o kterém si myslím, že mě moc nemusí. Manžer řekl, že není moc hostů, a že buď jeden z nás půjde domů nebo, že si rozdělíme venkovní a vnitřní sekci, řekl, že já budu uvnitř. Načež přišli tři servři a začali se o mě bít, že chtějí, abych byla s nimi venku :) Jak milé, že?

Pak jsem si pomyslela, že bych si dala k večeři pizzu, řekla jsem to Dominikovi, který byl dnešní večer line cook - prostě kuchař a ten mi jí v cukuletu upekl. Pak jsem si v duchu řekla, že jsem ještě nikdy neměla tradiční Key lime pie (Key - podle ostrovů Keys, lime = z limetek, pie = koláč, respektive cheesecake). A na konci směny přišel další line cook a dal mi ho na cestu domů :) Na stole po jedněch hostech zbyly místní cigarety a zapalovač, no tak jsem je rovnou také sbalila :)) A cestou domů si Dominik vysloužil ještě krabičku našich oblíbených nachos zapečených se sýry, jalapenos, fazolemi, rajčaty apod.

Amber, servírka, která pracovala uvnitř za mnou přišla, že nemůže najít druhého bussera, tak že šel prý asi domů, řekla jsem jí, že ne, že tam stále je. A byla velmi udivena, prý jakoby tam nebyl, že ho hledala pěkně dlouho a všude. Tak že mi pro něj prostě nechá peníze, at se rozdělíme, vysvětlila jsem jí, že dnes se dělit nebudeme, protože jsme měli rozvrženy sekce. Načež mi řekla, že Jeanovi nerada dává svoje peníze, rozpočítala a dala mi stranou nějaké dollary. Bránila jsem se, ale řekla, že to myslí vážně, že pracuju líp než on, a že mi je dává proto, že jsem taková jaká jsem :)

No snad to bude fajn i v následujících dnech.

Dobrou noc, respektive dobré ráno

Lenďa

čtvrtek 28. června 2012

Nálada


město západů slunce

O KW se říká, že to je město západů slunce, tak jsme si na jeden zašli :)







večeře, hot dog za dollar a půl a nandat si člověk může co chce, takže jsem si tam dala cibulky, nakládané okurky, chalapenos, kečup a červený rajský protlak



A samozřejmě nesměla chybět má milovaná mountain dew.



Jinak zítra mám pohovor na second job (tati, čti druhou práci), tak uvidíme, jak dopadnu. Jedná se o prodavačku v obuvi...

běhání

Sama bych tomu nevěřila, ale ráno v sedum jsem opravdu vstala a vyrazila s Nikou běhat ranním Key West. Dorazily jsem až na Hixon beach, kde jsme se prošly po molu a pak zpátky, Nika uběhla necelé 4 míle, já o něco méně, protože jsem nemohla tak jsem se trochu prošla :) Ale je to mazec, myslím, že ještě párkrát půjdu, abych alespoň trochu shodila ty cukry, kterými se denně láduji tak kolik tipujete, že přiberu, hm???

středa 27. června 2012

seznam přání :)

Dnes večer, když Nika přišla domů jsme sedly k počítači a začaly jsme plánovat, kam se podíváme :)) Po dlouhém hledání letů a projíždění zaoceánských lodí nás napadl ďábelský plán. Nejprve jsme měly velké oči, jak bychom chtěly na Jamajku nebo Mexika, ale strávili bychom na lodi víc času než na pevnině a stálo by to dost peněz. Nejlépe finančně i časově vychází Bahamy. Našla jsem termín od 3.8. do 7.9. za 200 USD na 4 noci, s tím, že se objedou tři Bahamské ostrovy. V ceně je zahrnuto jídlo na palubě a nealkoholické nápoje. Když jsem se proklikala dál, zjistila jsem, že 200 USD je za kajutu, nikoli za osobu. A v ten moment se zrodil plán :) Nika 8.9. ovšem odlítá zpátky do ČR. A naše vízum máme do 4.9. Ideálně by bylo opustit Key West 2.9. a namířit si to do Miami (stejně bychom tam musely), odjet na Bahamy a vrátit se zpátky do Miami, kde na mě bude čekat Kamča a poletím s ní do Californie... Ale protože chceme vidět everglades a také chceme nakupovat v outletu, přemýšlíme, že bychom zlanařily naše americké kamarádky, aby jely s námi, půjčily bychom si auto nebo ještě lépe jely bychom autem našich kamarádek a složily se na benzín. No nezní to jako plán? Zatím je to jen sen, ale my měníme sny ve skutečnost :))

úterý 26. června 2012

Tropická bouře

V neděli jsem se vrátila pozdě z práce a nohy bolely, takže jsem šla spát hodně pozdě. Již cestou z práce foukal hodně vítr, tak jak jsem tu nikdy nezažila. Ráno mě vzbudila zpráva od mé sestřičky, že prý máme nad hlavou tropickou bouři a hrozí tornáda. Přiznám se, že jsem se krapet vyděsila a už nemohla spát. Protože jak se vlastně člověk má chovat když je tornádo?

Okamžitě jsem pustila místní rádio, jestli nehlásí nějaká varování. Když moderátor během písničkami spustil, že je venku zamračeno, místy prší a pravděpodobnost výskytu tornád je 30%. A jako radu lidem dal pustit si nějakou dobrou hudbu, která prosluní jejich den :-D . V ten moment jsem se krapet zklidnila, protože jsem zjistila, že o nic nejde. Zkontrolovala jsem i radar, ze kterého bylo patrné, že Key West se to vyhne.

Občas bych neměla plašit moc dopředu. Ale jako dítě jsem si říkala, že nikdy nepojedu do tornádové oblasti... Ehhhh víte, že nejčastější tornáda jsou právě v jižní americe? Příště bych se mohla víc zajímat o tom, kam jedu. Ačkoli, zatím jsem nepotkala žádného aligátora, ani žraloka. Jen mračna komárů, jež nás neustále žerou :)

"Kuchařské umění"?!


Fotky z naší nekončící večeře :) když se kluci pochlapili :))



příprava těsta na cookies


mléčný shake


už se pečou


příprava popkornu


nejlepší cookies na světě


a jak voněly!

A ještě nesmím zapomenout na Dominikovi výborné zapečené těstoviny. Ještě, že tady toho kluka máme, ačkoli mu každý den opakuji, jak ho nenávidím, protože díky němu opravdu ztloustnu.


nebylo jich moc


:)) snědly se totiž ještě ten den!

Něco jsem ale pro svou linii začala dělat, odpolko jsme si s Nikou šly zaběhat. Doběhly jsme až k nejjižnějšímu bodu USA, tam jsme se na chvíli zastavily a konečně viděly měsíc! Ovšem oceán pěkně zapáchá, přehnala se nám nad hlavami v minulých dnech tropická bouře a vyplavila obrovské množství řas na hladinu, které tam teď slaným smradlavým způsobem hnijí :)